Vojta Náprstek (1826-1894) vytvořil v domě U Halánků, kde jeho matka provozovala pivovar a vinopalnu, společenský salón, kde se nescházeli jen malíři, ale především čeští politici (F. Palacký, F.L. Rieger, F.A. Brauner, J. Grégr, K. Sladkovský), literáti (J. Neruda, S. Čech, J. Zeyer, J. Vrchlický, J.V. Sládek, K.J. Erben, B. Němcová), vědci (J.E. Purkyně, J. Studnička, J. Goll, M. Tyrš, T. G. Masaryk) a také cestovatelé (E. Holub. J. Kořenský, O. Feistmantel, P. Durdík, Ant. Stecker, E.S. Vráz aj.). Náprstek ač sám necestoval, byl velkým mecenášem nejen cestovatelů, ale všech, kteří v zahraničí šířili dobré jméno českých zemí. Jeho podpora krajanů zvláště v USA mu vynesla titul čestný konzul Amerických Čechů. Kontakty s Amerikou udržoval Náprstek od svého návratu z USA (1848-1857), kam se uchýlil po perzekuci za účast v revolučních bojích ve Vídni a v Praze. Po návratu domů (1858) začal budovat veřejnou knihovnu, kde se scházeli jeho přátelé. Od roku 1865 začaly knihovnu navštěvovat také pražské paní a dívky, které zde pod Náprstkovou patronací založily Americký klub dam, první český ženský vzdělávací spolek. Později se Náprstek rozhodl založit také průmyslové muzeum, což se mu podařilo díky štědrému odkazu matky až v roce 1873. V roce 1874 bylo muzeum s názvem České průmyslové muzeum otevřeno v provizorních podmínkách domu U Halánků. Sbírky neustále rostly především dary přátel, krajanů a cestovatelů a pozvolna se měnil charakter muzea z průmyslového na národopisné. Náprstek si získal velké renomé i jako pražský radní, protože jako zastánce pokrokových vynálezů (elektrické osvětlení města, zavedení plynu do domácností, moderní kanalizace a vodovod, zavedení telefonní sítě aj.) se snažil dostat Prahu na úroveň evropských velkoměst. Když v roce 1894 zemřel, byl jako zastánce v monarchii nepovolené kremace zpopelněn až v německé Gothě. Jeho celoživotní úsilí – muzeum – tak dodnes připomíná slavné i neznámé nadšence, kteří tvořili naši historii a s Vojtou Náprstkem shromáždili úctyhodné množství artefaktů dokumentujících život lidí na celém světě.
Milena Secká
-
Sobí pastva v zimě
-
Stavba železničního mostu
-
Stonehenge
-
Stonehenge
-
Stáda ovcí na ulici
-
Stříhání ovcí
-
Terasa zámečku Achilleion
-
Theseův chrám
-
Trh
-
Trh v Kütahyi
-
Tržiště
-
Turistická stanice Abisko u Kiruny
-
Tábořiště Laponců v okolí Tromso
-
Těžba železné rudy
-
Těžba železné rudy
-
Tři Evropané na palubě parníku
-
Vagon nákladního vlaku
-
Vchod do mešity ve zříceninách paláce
-
Vegetace na břehu řeky Dinder
-
Velbloud mezi suchými keři a stromy
-
Velbloudi a osli s nákladem u téměř vyschlé řeky Dinder
-
Velké stromy na břehu řeky Dinder
-
Vlak na nádraží
-
Vlak na trati
-
Vojta Náprstek u stolku
-
Vojta Náprstek, největší český demokrat
-
Vojáci na peronu
-
Volské spřežení
-
Zahalená žena
-
Zahrada a zámeček Achilleion
-
Zakotvené parníky
-
Zakotvený parník Kordofan
-
Zeď Augustova chrámu
-
Zámeček Achilleion
-
Zřícenina mešity
-
Zříceniny Augustova chrámu se hřbitovem
-
Zříceniny antického chrámu
-
Zříceniny mešity
-
Zříceniny seldžuckého paláce
-
Zříceniny seldžuckého paláce
-
Úřední budova
-
Čítárna Amerického klubu dam v Náprstkově knihovně
-
Šperk bižuterie
-
Šperk bižuterie
-
Železniční trať s tunelem