Vojta Náprstek (1826-1894) vytvořil v domě U Halánků, kde jeho matka provozovala pivovar a vinopalnu, společenský salón, kde se nescházeli jen malíři, ale především čeští politici (F. Palacký, F.L. Rieger, F.A. Brauner, J. Grégr, K. Sladkovský), literáti (J. Neruda, S. Čech, J. Zeyer, J. Vrchlický, J.V. Sládek, K.J. Erben, B. Němcová), vědci (J.E. Purkyně, J. Studnička, J. Goll, M. Tyrš, T. G. Masaryk) a také cestovatelé (E. Holub. J. Kořenský, O. Feistmantel, P. Durdík, Ant. Stecker, E.S. Vráz aj.). Náprstek ač sám necestoval, byl velkým mecenášem nejen cestovatelů, ale všech, kteří v zahraničí šířili dobré jméno českých zemí. Jeho podpora krajanů zvláště v USA mu vynesla titul čestný konzul Amerických Čechů. Kontakty s Amerikou udržoval Náprstek od svého návratu z USA (1848-1857), kam se uchýlil po perzekuci za účast v revolučních bojích ve Vídni a v Praze. Po návratu domů (1858) začal budovat veřejnou knihovnu, kde se scházeli jeho přátelé. Od roku 1865 začaly knihovnu navštěvovat také pražské paní a dívky, které zde pod Náprstkovou patronací založily Americký klub dam, první český ženský vzdělávací spolek. Později se Náprstek rozhodl založit také průmyslové muzeum, což se mu podařilo díky štědrému odkazu matky až v roce 1873. V roce 1874 bylo muzeum s názvem České průmyslové muzeum otevřeno v provizorních podmínkách domu U Halánků. Sbírky neustále rostly především dary přátel, krajanů a cestovatelů a pozvolna se měnil charakter muzea z průmyslového na národopisné. Náprstek si získal velké renomé i jako pražský radní, protože jako zastánce pokrokových vynálezů (elektrické osvětlení města, zavedení plynu do domácností, moderní kanalizace a vodovod, zavedení telefonní sítě aj.) se snažil dostat Prahu na úroveň evropských velkoměst. Když v roce 1894 zemřel, byl jako zastánce v monarchii nepovolené kremace zpopelněn až v německé Gothě. Jeho celoživotní úsilí – muzeum – tak dodnes připomíná slavné i neznámé nadšence, kteří tvořili naši historii a s Vojtou Náprstkem shromáždili úctyhodné množství artefaktů dokumentujících život lidí na celém světě.
Milena Secká
-
10 herců v zahradě
-
Arabská čtvrť
-
Arabské ženy
-
Arabský hřbitov
-
Arabský interiér
-
Araši Rikaku II. jako Kató Saemon
-
Araši Rikaku III. jako Goro
-
Araši Rikan II. v 11 rolích
-
Araši Tokusaburó II. (Rikan IV.)
-
Araši Tokusaburó II. jako Ogata Rikimaru
-
Asao Okujama III. jako Mawaši otoko Kjúšiči
-
Awazu no seiran
-
Bambusové hůlky
-
Bandó Džútaró jako Inukai Kompači Nobumiči
-
Barevný dřevořez
-
Barevný dřevořez, Tojohara Čikanobu
-
Barevný dřevořez, Tojohara Čikanobu
-
Barevný dřevořez, triptych, Kijočika
-
Bazilika v Bone
-
Beduíni
-
Boulevard Laferriere
-
Boulevard Laferriere
-
Brána
-
Brána a kašna
-
Brána v Casablance
-
Casablanca
-
Cestav parku
-
Deset obálek ze zeleného papíru
-
Diplom Vojty Náprstka
-
Domek s hnízdem čápů
-
Domy s plochými střechami
-
Domy s plochými střechami
-
Dveřní závěs, díl
-
Dveřní závěs, díl
-
Dvůr paláce
-
Dámská kabelka sešitá ze dvou odznaků hodnosti
-
Dívka - akt
-
Dívčí blůza
-
Dóza
-
Dóza
-
Dóza s víkem, osmistranná
-
Dýmka celokovová
-
Dýmka kiseru
-
Dřeváky
-
Dřeváky
-
Dřeváky
-
Dřeváky
-
Džicukawa Endžaku I. v každodenním životě
-
Džicukawa Enzaburó I. jako Nagoja Sanza
-
Džicukawa Enzaburó I. jako Ubugeno Kintaró
-
Džicukawa Enzaburó I. jako sluha v nevěstinci
-
Džicukawa Enzaburó I. jako tabáčník
-
Džicukawa Enzaburó jako Asodžiró
-
Džicukawa Enzaburó jako příručí
-
Džicukawa Enzaburó jako Širafudži Genta
-
Emi
-
Figurka ovce
-
Formální oděv samuraje hitatare
-
Fukušima Sakaro no macu
-
Ganéša
-
Ganéša
-
Ganéša
-
Gejša Onabe z domu Itamigoma
-
Hirano bosecu
-
Hlavička dýmky
-
Hlavní pošta
-
Horská silnice
-
Horská soutěska
-
Horská vesnice
-
Horská vesnice
-
Hotel Sahara
-
Hotel Saint-Georges
-
Hotel Terminus
-
Hradby města Kairouan
-
Hradby města Meknés
-
Hradby města Sousse
-
Hradby s bránou
-
Hrobka Sidi Abderrahmana
-
Hrobka malíře Dineta na okraji oázy Bou-Saada.
-
Hráči domina
-
Ibara Sumijoši
-
Ikutama Bentenči jakei
-
Insignie příslušníka aristokratického rodu
-
Insignie příslušníka aristokratického rodu
-
Insignie příslušníka aristokratického rodu
-
Interiér mešity
-
Iwai Šidžaku I. jako Neiwandžo
-
Iwai Šidžaku I. jako kurtizána
-
Ičikawa Danzó V. jako Oda Harunaga
-
Ičikawa Džinnosuke v šatně při líčení
-
Ičikawa Ebidžúró I. jako Kanoko Kambei
-
Ičikawa Ebizó V. Jako Nangú Naizen
-
Ičikawa Ebizó V. jako Inaba Kózó v brnění
-
Ičikawa Ebizó V. jako Inumura Daigaku Masamori
-
Ičikawa Hakuen
-
Ičikawa Jonezó jako sluha