Enrique Stanko Vráz (1860-1932)
Jméno E.St.Vráze je symbolem pravého hledače dobrodružství, objevitele neznámých končin, prostě dobrodruha v tom nejlepším slova smyslu. Byl to však nejen cestovatel, ale i spisovatel, fotograf a sběratel. Angažoval se i politicky (při volební kampani amerického prezidenta, při propagování českého národa a jeho svébytnosti v Americe). O své zážitky z cest se dělil na přednáškách doplňovaných „světelnými obrazy" - diapozitivy, které sám fotografoval. Původ, mládí a pravé jméno tohoto pozoruhodného muže zůstávají již celá léta zahaleny tajemstvím.
První Vrázovy snímky pocházejí z r.1885, kdy se léčil na Zlatém pobřeží (dnešní Ghana) z následků malárie. Pobýval v osadě pevnosti Christiansborg nedaleko Akkry, která byla hlavní stanicí basilejské misijní společnosti. Když na misii přišla z Německa zásilka s fotografickým přístrojem, jejíž příjemce (jeden z misionářů) však již zemřel, Vráz tento fotoaparát odkoupil. Byl to dřevěný, tzv. cestovní, ale značně těžký přístroj firmy Liesegang z Düsseldorfu. Umísťoval se na stativ a používaly se do něj skleněné desky o rozměrech 13x18 cm a váze 125g. S fotoaparátem bylo dodáno také plátěné malované pozadí. Vráz nikdy před tím nefotografoval, a tak se sám snažil z nedostatečných podkladů proniknout do tajů tohoto umění. Ve svém deníku napsal: „Záhy se pyšní Zlaté pobřeží moderním evropským „ateliérem", kterému nechybí ani zařízení: jedna plenta dovezená z Evropy a koryčanské křeslo před aparátem, kam ochotně usedají všichni, nejen milí přátelé misionáři, pokřtění jejich žáci, černoši pyšni na svůj poloevropský kroj, nýbrž i domorodci s rohatými vlasy na špejlích." Fotografování se stalo Vrázovi zábavou i novým zdrojem výdělku. Ve stejné době se na Zlatém pobřeží zabýval fotografováním příslušník basilejské misie, Friedrich August Louis Ramseyer (1840-1914), jenž je patrně autorem i některých snímků uložených ve Vrázově pozůstalosti. Stejně tak je možné, že se v archívu misie v Basileji ve Švýcarsku nacházejí i snímky, jejichž autorem je E.St.Vráz. Stejný přístroj jako na Zlatém pobřeží používal Vráz i v Jižní Americe až do r.1893, kdy ho ale byl nucen v Manaosu prodat. Později si v USA koupil nový, pravděpodobně velmi podobný přístroj, neboť jeho další snímky z Bornea a Nové Guineje jsou rovněž na skleněných deskách formátu 13x18 cm. Teprve před cestou do Číny si Vráz koupil opět v USA módní vymoženost tehdejší americké fotografické techniky - stereopřístroj se dvěma objektivy nejspíše značky Kodak. Proto jsou všechny snímky z dalších dvou cest stereoskopické, na sklech o rozměrech 9x18 cm. Poslední Vrázův fotoaparát byl od firmy Eastman-Kodak z let 1912-1913, s nímž Vráz fotografoval již na celuloidový materiál. Tento přístroj je jako jediný z Vrázových fotoaparátů uložen s jeho pozůstalostí v knihovně Náprstkova muzea. Vyvolávat snímky v nepříznivých podmínkách tropického pralesa bylo velmi komplikované a obtížné. I z toho důvodu je každý kvalitní uchovaný snímek vzácným unikátem. Vráz o tom napsal ve svých vzpomínkách: „Vyvolávat plotny bez černé komory, kde v tropech želatina se trhá pod rukama a teplá voda donesená z řeky odplaví všechno, co lidský důmysl a snaha tam zachytiti chtěly, co námahy a zklamání... Někdy zajímavější než obraz je historie jeho vzniku, napínavější to děj než ten, který na skle zachycen." Ve Vrázově pozůstalosti, která je uložena v Náprstkově muzeu, se dochovalo několik tisíc negativů, diapozitivů i pozitivů. Vyskytují se i v duplikátech až multiplikátech. Všechny nejsou dílem Vrázovým, neboť pro ilustraci svých přednášek i knih Vráz používal i snímky jiných autorů, např. od Bedřicha Machulky koupil sérii negativů z východní Afriky nebo si cizí snímky ofotografovával. Diapozitivy kupoval u různých firem, které se zabývaly jejich výrobou, nebo si nechával své vlastní snímky převést na diapozitivy. Ty pak používal při svých přednáškách jako (jak se tehdy říkalo) „světelné obrazy". Dochované diapozitivy jsou skleněné, černobílé i kolorované, v rozměrech buď 8,5 x 8,5 cm nebo 10 x 8,5 cm.
Mezi českými fotografy zaujímá Enrique Stanko Vráz mimořádné postavení. Žádný jiný Čech v rakousko-uherské monarchii nefotografoval v tolika zemích. V některých oblastech byl Vráz vůbec první, kdo se tam pohyboval s fotoaparátem (např. Abetifské království, které leželo na území dnešní Ghany, pohoří Hattam ve vnitrozemí Nové Guineje). Vráz chápal fotografii jako přirozený dokumentační prostředek, preferoval informativní složku nad emotivní. Zajímavé jsou Vrázovy popisy, které psal přímo na skleněné negativy. Nejčastějšími náměty jeho fotografií je architektura a její detaily, příroda, krajina a zejména záběry z každodenního života. Tyto snímky mají vysokou dokumentární hodnotu danou místem i dobou vzniku, i tím, že Vráz byl vnímavý pozorovatel, který chtěl pomocí fotografie co nejlépe informovat o vzdálených exotických zemích a životě jejich obyvatel.
-
"Zástěrka ""guayuco"" z bavlny"
-
Arizonská poušť s jukami v písku
-
Broskvoň v arizonské poušti
-
Budova archívu
-
Bývalé opevnění starého města
-
Castillo del Moro
-
Celkový pohled na skalní stěnu s obydlími pravěkých obyvatel
-
Centrální prostranství v pueblu Walpi
-
Cesta do puebla Walpi
-
Cesta do puebla Walpi
-
Cesta k hopijským vesnicím
-
Cesta k pueblu Walpi
-
Cesta pro vodu k pramenům
-
Chlapec sedící na skalním srázu
-
Dcera Vrázova přítele Pabla Ruize Amelie
-
Dcera Vrázova přítele Pabla Ruize Izidorita
-
Domy a obchody na náměstí
-
Domy v pueblu Walpi
-
Domy v pueblu, uprostřed vstup do kivy (svatyně)
-
Dva běloši mezi indiány Hopi
-
Dva muži zády k objektivu
-
Dvoukolové povozy
-
Dvě děti před budouvou úřadu (?)
-
Dvě svobodné dívky na dvorku před domem
-
Dvě ženy pueblanských indiánů
-
Dvě ženy v pokrývkách s kulovitými nádobami na hlavách
-
Děti před domem v pueblu Walpi
-
Děti s oslíky mezi domy v pueblu Walpi
-
Dům dona Pabla Ruize
-
E.St.Vráz na koni
-
E.St.Vráz s hopijskými přáteli
-
Giuiahib uinanský
-
Guahib Indián
-
Horská železnice
-
Hospodářská usedlost
-
Hospodářské stavení v pampě
-
Hráč na flétnu - reprodukce
-
Hřbitov vymřelé osady Periko
-
Indián Cashivo
-
Indián Hopi nese otep kukuřice
-
Indián Hopi nese otep kukuřice
-
Indián Oreyon
-
Indián s pletenou podložkou na vkládání peří na hlavě
-
Indián v klobouku s přikrývkou přes ruku
-
Indián Žamanrody
-
Indiáni Guachuris
-
Indiáni Hopi pod pueblem Walpi
-
Indiáni Oregunes
-
Indiánka kmene Cashibos
-
Indiánka kmene Karibů
-
Interiér krápníkové jeskyně zvané El Guacharo
-
Jaroslav Brázda na koni
-
Jedna z dcer dona Pabla Ruíze
-
Jedna z tet Tuna-sisi, Karibové
-
Jeskyně lelků
-
Jeskyně lelků El Guacharo
-
Jezdci mezi vysokými skalami
-
Kavárna v jedné z havanských ulic
-
Kněz střílí lukem do písku při náboženském obřadu
-
Kněz střílí lukem do písku při náboženském obřadu
-
Koně stojící před domy v pueblu Walpi
-
Kočár bohatého plantážníka
-
Kočár tažený jedním koněm
-
Krajina kolem Velkého kaňonu
-
Krajina kolem řeky Guarapichi
-
Kácení lesa pro kávovníkovou nebo kakaovníkovou plantáž
-
Kácení lesa pro plantáže
-
Lesy v pohoří Karipe
-
Matka s dítětem na terase před svým obydlím
-
Matka s dítětem stojící před vstupem do domu
-
Muž a žena před svým domem v pueblu Walpi
-
Muž antilopí společnosti v tanečním úboru s náhrdelníky a chřestidly
-
Muž kmene Karibo
-
Muž s lukem a šípy v ruce
-
Muž s třemi dětmi před pomníkem
-
Muž v klobouku a se stříbrnými ozdobami
-
Muž v tanečním úboru s náhrdelníky a chřestidly
-
Muž v tkané pokrývce
-
Muži z puebla Walpi
-
Na cestě k Velkému kaňonu
-
Na okraji Barevné pouště
-
Na palubě parníku Monterey
-
Obrázek z Llana
-
Odpočinek v arizonské poušti na cestě k indiánům Hopi
-
Palmy janari a kokosové
-
Palmy pupuňas s jedlými plody
-
Pasoucí se kůň v pouštní krajině
-
Pastevec na koni hlídá stádo krav u vody poblíž města Flagstaff
-
Pinceres - typ míšenky
-
Pohled do Velkého kaňonu řeky Colorado
-
Pohled do pasáže na Calle Obispo
-
Pohled do ulice Paseo Marti
-
Pohled do ulice s jedoucí tramvají
-
Pohled na Humboldtovu jeskyni
-
Pohled na Velký kaňon
-
Pohled na Velký kaňon