Tympanon

popis

Tympanon se scénou Korunování P.Marie pod Trůnem Boží milosti a adorujícími postavami římského císaře Karla IV. (?) a jeho manželky, české královny Blanky z Valois (?) pravděpodobně z bývalého kláštera karmelitánů u P. Marie Sněžné na Novém Městě pražském. Místo původního určení tohoto poškozeného, přesto však vynikajícího reliéfu zůstává stále nejasné. Výrazně dynastický a státně reprezentativní charakter výzdoby podporuje domněnku o umístění tympanonu na exteriéru architektury, jejíž existence byla úzce spjata se stavební aktivitou českého krále Jana Lucemburského nebo spíše jeho syna Karla IV. (ve výzdobném programu tympanonu je dominantní christologická tématika - Karel IV. je v této souvislosti umístěn na ikonograficky důležitějším místě, tj. na straně Krista, jehož význam podtrhuje také symbolický motiv císařského orla, na němž trůní). Některými odborníky byl vysloven názor, že ještě za vlády Karla IV., nebo jeho syna Václava IV., byla zřejmě tato stavba zrušena a kamenný reliéf přenesen do areálu karmelitského kláštera u P. marie Sněžné na Novém Městě. Zde pak mohl být použit pro výzdobu "vysoké krásné" věže (zvonice). Již před rokem 1483, snad hned po zničení věže roku 1434, byl tympanon umístěn nad branku u kostela. Z roku 1483 je totiž zpráva, že "kamenný obraz Umučení Páně nad fortnou za vysokým kůrem kostela" byl za obrazoboreckých bouří toho roku značně poškozen. Okolnosti přenosu rozměrného tympanonu z jedné stavby na druhou jsou však natolik hypotetické, že nelze jednoznačně zavrhnout úvahu o tom, že tympanon mohl být, a zřejmě také byl, původně určen přímo pro novoměstský klášter karmelitánu u P. Marie Sněžné (zolžen roku 1347). To by poněkud posunulo datování jeho vzniku blížeji k roku 1350, což však nevylučuje ani slohová analýza díla. Otázkou by zůstal výklad výzdoby tympanonu; Karel IV. by potom nemohl být na tympanonu zobrazen jako moravský markrabě, ale již jako římský král (první korunovace proběhla roku 1346, druhá roku 1349). Tomu by nasvědčovala i podoba heraldické orlice na znaku, o který se Karel IV. opírá, připomínající spíše šupinatou orlici se šachovnicovým motivem. Druhá klečící postava by potom mohla zpodobovat českého krále Jana Lucemburského, nebo pravděpodobněji, jak již bylo odbornou literaturou zmíněno s poukazem na charakter oděvu, první ženu Karla IV., českou královnu Blanku z Valois.

instituce / organizační jednotka

Národní muzeum - Historické muzeum

podsbírka

Historická sbírka

fond

Sochy a fragmenty architektury z kamene

typ sbírky

Umělecké sbírky

datace

14. století, Kolem 1350

lokalita/místo vzniku

Hlavní město Praha, Praha

rozměry/velikost

Výška: 440 cm; šířka: 420 cm

materiál

Sádra, Sádrový odlitek (originál pískovcový)

inventární číslo

H2-196391