Erbovní deska Adama svobodného pána z Trauttmansdorffu

popis

Erbovní deska zachycuje rodový znak Trauttmansdorffů v podobě, v jaké byl používán od roku 1563. Rod doložený od 13. století v jižním Štýrsku se později rozvětvil a ještě počátkem 16. století se rozvíjel v pěti rodových liniích: po jedné v Rakousku a Tyrolích a ve třech ve Štýrsku. Z nich nakonec rakouská odnož, zvaná davidovská, jako jediná nevymřela a koncem 16. století byla zásluhou dvou bratrů rozdělena na dvě nové hlavní linie. Hartman v Rakousku založil linii Ehrenreich-Trauttmansdorff, která vymřela poč. 19. století. Jeho bratr Jan Bedřich († 1614), prezident dvorní válečné rady pro vnitřní Rakousy, se pak stal přímým předkem všech potomků usazených v Čechách. Naše erbovní deska se vztahuje k jeho druhému synovi – k Adamovi sv. p. z Trauttmansdorffu (8. 3. 1579–7. 6. 1617). Ten zahájil hvězdnou vojenskou kariéru ve službách císaře Rudolfa II. Stal se císařským dvorním vojenským radou a generálem v Chorvatsku a v rakouských pobřežních územích. Během furlandské války však v poměrně mladém věku zemřel. Na štítu znaku je zachycen čtvrcený erb, složený ze znaku rodových panství. Na 1. poli pošikem šestkrát stříbrno-červeně rozdělený štít (Castelalt), 2. a 3. pole trojice červených špičatých klobouků nad sebou na stříbrném poli (Höltzler), 4. pole půlené, horní polovina červenostříbrně rozdělená a dolní polovina zlatá (Kirchberg). Středový štítek pak obsahuje původní jednoduchý rodový znak – pětilistou červenostříbrnou růži na polceném poli opačných heraldických tinktur (Trauttmansdorff). Trojice helmů s korunami nesou klenoty vycházející rovněž z původních erbů: polopostavu muže (původní klenot erbu Höltzel) osazenou ve sloních chobotech (původní klenot erbu Kirchberg), hlavní klenot opakuje původní rodový znak na palmetě (původní klenot erbu Trauttmansdorffů), a třetí klenot představuje divý muž mezi sloními choboty. Po stranách bohatě rozvinutých fafrnochů jsou dále zobrazeny praporce s kopími, dole pak bohaté vojenské trofeje (bubny, děla, trubky, pistole, náboje, dělové koule apod.) - tyto všechny insignie se však vztahují výhradně k osobě Adama sv. p. z Trauttmansdorffu. Horní nápisová páska nese chybně obnovenou devizu a letopočet 1612. V rodových fideikomisních sbírkách Horšovského Týna desku spojuje zobrazení totožné podoby erbu s jihonizozemskou malbou Klanění tří králů z počátku 70. let 16. století. Obě díla náleží do souboru uměleckých předmětů, vzniklých ještě před usazením rodiny v Čechách, kam byly v pozdějších dobách přivezeny, aby trvale připomínaly slávu jednotlivých členů rodu.

instituce / organizační jednotka

Státní hrad a zámek Horšovský Týn

podsbírka

Mobiliární fond Horšovský Týn

typ sbírky

Malířství, kresba a grafika

autor předmětu

Anonym

datace

17. století, 1612

lokalita/místo vzniku

Evropa, Rakousko, patrně Waldviertl, nebo Vídeň

rozměry/velikost

výška 65 cm, šířka 52 cm

materiál

Dřevo

technika

Olejomalba

původ

Horšovský Týn

odkazy na publikace

Ad unicum. Umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu. I/2 Od gotiky k manýrismu, ed. Šárka Radostová, Praha 2018, katalogové heslo č. 53, str. 343-346 (Josef Hájek).

inventární číslo

HT00451a