Jílovský dukát 1710

popis

Čechy, Josef I. (1705-1711), Praha, mincmistr Řehoř Egerer. Obtížná hospodářská situace po ztrátě Španělska a jeho držav, ke kterému došlo Utrechtským mírem v roce 1713, donutila Habsburky k intenzivnější těžbě na starých nalezištích a k hledání nových zdrojů. V Jílovém u Prahy byly proto znovu otevřeny zlaté doly, jejichž majitelem a podnikatelem nových kutacích prací byl Jan Josef hrabě Valdštejn, a z výnosu těchto dolů byly pak v pražské mincovně raženy zlaté mince – dukáty, 2dukáty a 5dukáty. Poprvé se tak stalo v roce 1710 za vlády Josefa I. (1705-1711) a Karel VI. v této praxi pokračoval dál ražbami z následujících let. Na líci těchto ražeb, které se obecně nazývají „jílovské“ podle původu kovu, a které jsou dnes velmi vzácné a sběratelsky ceněné, bývala postava panovníka a insigniemi moci – korunou, žezlem a říšským jablkem, na rubu pak rozličné symbolické obrazy, jejichž důležitou součástí byl vždy obraz sovičky – znak Jílového, buď se složenými, nebo s roztaženými křídly, a slunce – staré alchymistické označení zlata.

instituce / organizační jednotka

Národní muzeum - Historické muzeum

podsbírka

Numismatická sbírka

typ sbírky

Mince

datace

18. století

lokalita/místo vzniku

Česká republika

materiál

Kov

technika

Ražba

inventární číslo

H5-35982