Koberec bešír

popis

Na rozdíl od ostatních turkmenských koberců nemají bešíry vzory nomádského původu. Göly sice tvoří jejich součást, ale základem je nekonečný vzor vyplňující převážnou část středového pole, a to nejčastěji ve formě herátského vzoru nebo „pásů mraků“. Herátský vzor (jinak herátí), převzatý z perské městské tvorby, má řadu variant sestavených vždy z hustě řazených malých geometrizovaných rostlinných motivů. Turkmenský kmen Bešírů obýval na přelomu 19. a 20. století části Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu. Na základě srovnání vazby a okrajů koberců se zdá, že z téhož (blíže neurčitelného) produkčního centra, případně z téže dílny v širší oblasti údolí Amudarji, pocházejí další dva bešíry v současném fondu náměšťského zámku (inv. č. NO 63 a NO 151). Osnova: hnědá vlna s příměsí chlupů ostatních zvířat, 50 přízí na dm. Útek: hnědá vlna, 2 za řadou uzlů, 38 uzlů na dm. Vlas: vlna, asymetrický uzel na 2 osnovních přízích, 950 uzlů na dm². Příčné okraje: krajové plátno nahoře 1,5 cm, dole 7 cm, osnovní třásně. Podélné okraje: ploché obtáčení přes tři dvojice osnovních přízí, červená, modrá a hnědá vlna.

instituce / organizační jednotka

Státní zámek Náměšť nad Oslavou

podsbírka

Mobiliární fond Náměšť nad Oslavou

typ sbírky

Oděvy a textil

datace

19. století, okolo 1900

lokalita/místo vzniku

Asie, oblast střední Amudarji

rozměry/velikost

výška 190 cm, šířka 110 cm

materiál

Vlna

technika

Tkaní

původ

Buchlovice

odkazy na publikace

Štulc, Josef - Klimtová, Zdenka - Chudárek, Zdeněk - Dřevíkovská, Jitka: Koberce Orientu na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu. Praha 2014, str. 62, č. kat. 69 (autor hesla Zdenka Klimtová)

inventární číslo

NO56