Koberec ersari ensi

popis

Prakticky všechny turkmenské kmeny svou původně výhradně domácím potřebám sloužící vazačskou tvorbu postupně orientovaly na vývoz. Ten byl podporován státem jak za carské, tak sovětské éry a tomuto trendu neunikly ani kmeny žijící a kočující v Afghánistánu. Příkladem tvorby pro vyvoz je i prezentovaný koberec ensi (v Afghánistánu též nazývaný parda). Z jeho kompozice je vypuštěn horní, mihráb připomínající výstupek, v rozvržení i detailu chybí dřívější vysoká míra bezprostřednosti a improvizace. Barevna škála s tradičně dominantní červenou ztratila na životnosti. Osnova: béžová vlna, 48 přízi na dm. Útek: hněda vlna, 2 za řadou uzlů, 32 uzlů na dm. Vlas: vlna, asymetricky uzel na 2 osnovních přízích, 768 uzlů na dm². Příčné okraje: jen osnovní třasně. Podélné okraje: ploché obtáčeni přes čtyři dvojice osnovních přízí, hnědá vlna s příměsí chlupů ostatních zvířat.

instituce / organizační jednotka

Státní hrad Bouzov

podsbírka

Mobiliární fond Bouzov

typ sbírky

Oděvy a textil

datace

20. století, 2. čtvrtina

lokalita/místo vzniku

Asie, severozápadní Afghánistán

rozměry/velikost

výška 208 cm, šířka 160 cm

materiál

Vlna

technika

Tkaní

původ

Bouzov

odkazy na publikace

Štulc, Josef - Klimtová, Zdenka - Chudárek, Zdeněk - Dřevíkovská, Jitka: Koberce Orientu na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu. Praha 2014, str. 64, č. kat. 74 (autor hesla Josef Štulc)

inventární číslo

BZ02885