Jazyky

Sv. Anna z Rabí

popis

Socha sv. Anny patřila k původnímu vybavení hradního kostela Nejsvětější Trojice na Rabí, který byl svěcen roku 1498. Boční oltář sv. Anny, sv. Kateřiny a sv. Máří Magdaleny založila manželka Půty Švihovského z Rýzmburka paní Bohunka z Lomnice, jak uvádí původní nápis na jižní stěně u oltáře. Socha sv. Anny vznikla ve stejné dílně jako sochařská skupina Nejsvětější Trojice z rabského hlavního oltáře v okruhu wittelsbašských dvorních dílen v Landshutu, kam ukazují jak formální analogie, tak i politické a společenské vztahy objednavatelů. Neznámá dolnobavorská dílna snad mohla po určitou dobu pracovat přímo na Rabí. Stylově odlišné malované součásti hlavního oltáře (predela) či dalšího bočního oltáře Panny Marie (desky ze Žichovic), které vycházejí z norimberského prostředí okruhu Michaela Wohlgemuta, totiž naznačují, že archy nebyly dovezeny jako kompletní, stylově homogenní celky. Předpokládá se, že skupinu sv. Anny Samotřetí tvořila dvojice samostatných trůnících postav s Ježíškem uprostřed. Drobná socha čtoucí Panny Marie nese několik vrstev polychromie, druhotně byla v zadní partii seříznuta a doplněna o podstavec a snad byly doplněny i ruce s knihou. Pravděpodobně jde o středověký originál, ale socha sv. Anny nebyla původně komponována do celku s čtoucí Panno Marií. Další informace v připojeném pdf.

instituce / organizační jednotka
Státní hrad Rabí
podsbírka
Mobiliární fond Rabí
typ sbírky
Sochařství
datace
15. století, okolo 1498
lokalita/místo vzniku
Evropa, střední, Čechy, jihozápadní nebo Bavorsko, dolní
rozměry/velikost
výška 84 cm, šířka 46 cm, hloubka 25 cm
materiál
Dřevo, barva, zlato plátkové
technika
Dřevořezba, polychromie, zlacení
původ
Rabí
odkazy na publikace
Radostová Šárka (ed.): Ad unicum: umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu. I/2, Od gotiky k manýrismu, Hana Bašt, str. 125-126
inventární číslo
RB00005

podobné předměty