Jazyky

Koberec s Memlingovými göly

popis

Vlámský malíř německého původu Hans Memling (asi 1430–1494) na několika obrazech zachytil koberce se vzorem sestaveným z řad oktogonů vyplněných útvary s háky na okrajích, a odtud se pro varianty tohoto motivu odvozuje označení Memlingovy (nebo memlingské) göly. Nebyl však jediný, koberce s podobnými vzory zaznamenali také Jan van Eyck (před 1395–1441) a Petrus Christus (asi 1410–1473). Možným vysvětlením tehdejší severoevropské obliby těchto vzorů může být skutečnost, že vlámští obchodníci objevili nové zdroje nákupu východoanatoských nebo kavkazských koberců. V různých obměnách se memlingské vzory tradovaly především v turecké a kavkazské tvorbě. Objevují se na kobercích, ale časté jsou také na různých typech tašek, mafraších a dalších výrobcích z venkovského a nomádského prostředí, tkaných nebo vázaných kobercovou technikou, jejichž vzory byly ve srovnání s koberci stabilnější, nepřizpůsobovaly se požadavkům trhu. Mezi takové výrobky patří yataky, podložky na spaní, které se vzhledem k potřebě dobré tepelné izolace vyráběly ze silné vlny a měly vysoký vlas, tedy vazbu umožňující jen jednoduché geometrické vzory. Je pravděpodobné, že jako yatak byl původně zamýšlen i tento koberec. Ukazuje na to také maximálně jednoduchý bordurový vzor s nestejnou barevností na podélných stranách, připomínající bordury kilimů. Sytě žlutý odstín půdy, viditelný na rubové straně, na líci vybledl do slámově žluté. Žlutá půda ve spojení s archaicky působícími vzory je spojována s venkovskou tvorbou z okolí středoturecké Konye. Teprve koncem 20. století byly dochované koberce „konya se žlutou půdou“ definovány jako samostatná skupina. Vyvážely se zřídka, sloužily pro vlastní potřebu a byly nahrazovány novými, proto se ve sbírkách objevují jen vzácně. Podle současných předpokladů většina koberců z této skupiny pochází ze 17. až 18. a některé z 19. století, i když vyrůstají ze starší tradice, a kromě oblasti Konye se vázaly v okolí měst Aksaraye a Nevşehiru. Zachování vlasu v plné délce (až 1,9 cm) ukazuje na vznik v 19. století, a v tom případě je pravděpodobný původ v okolí města Karapinaru v provincii Konya. Osnova: bílá vlna, místy spřádaná s kozí srstí, 39 přízí na dm. Útek: bílá vlna, 4 za řadou uzlů, 16 uzlů na dm. Vlas: vlna, symetrický uzel na 2 osnovních přízích, 372 uzlů na dm². Příčné okraje: tkané zakončení s červeným útkem, osnovní třásně. Podélné okraje: ploché obtáčení přes 2 dvojice osnovních přízí, bílá vlna.

instituce / organizační jednotka
Státní zámek Zákupy
podsbírka
Mobiliární fond Zákupy
typ sbírky
Oděvy a textil
datace
19. století
lokalita/místo vzniku
Asie, centrální Anatolie, pravděpodobně oblast Konya
rozměry/velikost
výška 167 cm, šířka 134 cm
materiál
Vlna
technika
Tkaní
původ
Frýdlant
odkazy na publikace
Štulc, Josef - Klimtová, Zdenka - Chudárek, Zdeněk - Dřevíkovská, Jitka: Koberce Orientu na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu. Praha 2014, str. 53, č. kat. 51 (autor hesla Zdenka Klimtová)
inventární číslo
Z-03225

podobné předměty