Jazyky

Poslední soud

popis

Umístění obrazu Posledního soudu dokumentuje fotografie z konce 19. století v rámci baldachýnového oltáře závěru funerální kaple zámku v Telči. Jiná fotografie z roku 1900 zachycuje obraz již zavěšený na stěně v ose závěru v témž prostoru. K jeho odstranění z prostoru kaple došlo zřejmě v souvislosti s úpravami kaple pro vstupní historickou expozici zámku počátkem 80. let 20. století. Nyní je dílo umístěno ve schodišťové části zámeckého traktu. Z výtvarného hlediska jde o práci průměrného domácího malíře pracujícího s redukovanou barevnou škálou, především v odstínech červeně, okru, modře a bílé, v minimální míře použil zelenou. Jak upozornila historička umění Jarmila Vacková, stupeň zjednodušení malířského pojetí je příbuzný s dílem chrudimského Matouše Radouše a kompozice obrazu se opírá o grafický list Jana I. Sadelera z roku 1591. Malba je pohledem na oblačná apokalyptická nebesa s množstvím putti a andělů, nejsou přítomna těla ani duše vzkříšených. Kompozice je rozčleněna výškově do dvou částí. Ve spodní se v ose nachází archanděl Michael, vyzbrojený ohnivým mečem v pravici a váhami v levici, v doprovodu andělů s atributy posledního soudu (lilie, polnice, kniha a kadidelnice). V druhé části trůní Bůh Otec a Syn Kristus, nad oběma se vznáší holubice Ducha Svatého na pozadí jasného světla, svrchu zastíněného temnými pásy mraků s andělskými hlavičkami. Deska je vsazena do původního dřevěného rámu po třech stranách vyřezaného do stylizované podoby gryfů. Plocha rámu je vymalována maureskou s vyřezávanými růžicemi a barevnými imitacemi drahých kamenů. Chybějící dolní část napovídá o možnosti původu malby ze širšího celku, mohlo jít např. o nasazení desky s oslavným epitafním textem, pokračování malby se zobrazením vzkříšených a zatracených lidských duší, obrazem donátorů apod. Může ale také ukazovat k technice spojení obrazu s oltářní menzou. Podrobné informace v připojeném PDF.

instituce / organizační jednotka
Státní zámek Telč
podsbírka
Mobiliární fond Telč
typ sbírky
Malířství, kresba a grafika
autor předmětu
anonym podle Jana Sadelera I. (1550–1600)
datace
16. století, konec 16. století
lokalita/místo vzniku
Evropa, Čechy
rozměry/velikost
výška 93 cm, šířka 65 cm
materiál
Dřevo
technika
Olejomalba
původ
Telč, koncem 19. století doloženo jako součást vybavení zámecké kaple Všech svatých
odkazy na publikace
Ad unicum: umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu. I/1, Od gotiky k manýrismu, Šárka Radostová (ed.), Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.). Praha 2017
inventární číslo
T-01634

podobné předměty