Jazyky

Kateřina Hradecká z Valdštejna z dvojice protějškových podobizen manželů z Hradce

popis

Vzácnou památkou na období kulturního a hospodářského rozkvětu telčského panství ve druhé polovině 16. století je dvojice celofigurálních portrétů Zachariáše z Hradce (1527/1528–1589) a jeho první ženy Kateřiny Hradecké z Valdštejna (?–1571). Protějškové obrazy jsou vzájemně provázány společným, perspektivně jen mírně posunutým interiérem s mramorovou podlahou, soklem s římsou a patkou sloupu, cípem červené či zelené draperie se zlatým lemem a tmavě šedozelenou stěnou v pozadí. Kateřina Hradecké z Valdštejna je vzhledem k protějškovému portrétu svého manžela natočená doprava. Černé, poměrně kompaktní odění zvoncovitého tvaru se skládá z pláště, živůtku a sukně. Plášť s balónovými rukávy, sepnutý stojatým límcem, se směrem dolů rozevírá a poodhaluje tak živůtek s hustým florálním ornamentem vytvořeným krumplováním zlatými dracouny a aplikováním perel či barevných (polo)drahokamů. Tímtéž ornamentem je pojatý dvojitý zlatý pás ve středu a na spodním lemu sukně. Rukávy se zlatými pruhy s perličkami jsou zakončeny bílými plisovanými manžetami, podobně jako okruží nad límcem pláště. Šlechtična má přes krk dva náhrdelníky. První je krátký těžký zlatý řetěz vykládaný perlami a drahokamy, na něm visí závěs s těžko čitelným motivem figur vzhlížejících k vyvýšené trůnící mužské postavě ve středu. Na druhém, delším náhrdelníku je přívěsek v podobě osmihranného drahokamu petrolejově modré barvy. Přívěsek je zakončen perlou, kterou žena ladně přidržujepalcem a prostředníkem pravé ruky. Levá ruka je volně spuštěna, v dlani spočívají jemné dámské rukavice a kytice lučních květů. Oválná, mírně narudlá, ale jemná tvář se zamyšleným pohledem je podána velmi přesvědčivě. Vyklenuté čelo rámují světlé vlasy a zlatá čelenka s černým kloboučkem obepnutým pásem ze zlatých, bohatě provedených článků téhož charakteru jako kratší náhrdelník. Vlasy drží zlatá síťka na týlu. Postava stojí v interiéru s šedozeleným pozadím a mramorovými dlaždicemi a na obraze figurují tradiční atributy renesanční šlechtické podobizny: stůl pokrytý červenou tkaninou, architektonický prvek (sokl sloupu) a z vrchu spadající zelená draperie se zlatým lemem. Dřevěný rám je novodobý. Monogramista BI (či BH) jenž je autorem telčských obrazů prokazuje znalost italskou komponentou obohaceného habsburského portrétu. Jeho podobizny působí více tělesným dojmem, držení těla je přesvědčivější, výraz tváře živější. Pro italský původ či školení autora svědčí vedle poměrně neobvyklé kompozice sedícího Zachariáše také sádrový podklad zjištěný na protějškovém portrétu. V 50. až 70. letech 16. století se mezi Vídní a Prahou coby dvorní umělec Ferdinanda II. pohyboval Francesco Terzio (1523–1591), původem z Bergama. Ač jeho ženské portréty nedosahují kvalit Zachariášova protějškového portrétu jeho ženy, v celkovém výtvarném vyznění jsou telčským podobiznám blízké. Zda Monogramista BI patřil do okruhu tohoto bergamského malíře, bude muset ověřit další uměleckohistorický, archivní a technologický výzkum. Podrobné informace v připojeném PDF.

instituce / organizační jednotka
Státní zámek Telč
podsbírka
Mobiliární fond Telč
typ sbírky
Malířství, kresba a grafika
autor předmětu
Monogramista BI či BH
datace
16. století, 1570
lokalita/místo vzniku
Itálie, severní (?)
rozměry/velikost
výška 207 cm, šířka 91 cm
materiál
Plátno
technika
Olejomalba
původ
Telč, portrétní galerie pánů z Hradce
odkazy na publikace
Ad unicum: umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu. I/1, Od gotiky k manýrismu, Šárka Radostová (ed.), Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.). Praha 2017
inventární číslo
T-01397

následující předměty