Vzkříšení Lazara z epitafu Jiřího Jaudta

popis

Výjimečná malba byla získána do sbírek třeboňského zámku z epitafu Jiřího Jaudta (v literatuře též jako Georg Janda †1670), prvního probošta borovanského augustiniánského kláštera. Obraz pocházel pravděpoodbně z majetku probošta a pro epitaf byl využit až druhotně. Do schwarzenberských sbírek v Třeboni mohl být obraz získán buď v souvislosti se zrušením kláštera v roce 1785 Josefem II. či v souvislosti s úpravami klášterního kostela a konventu po jejich zakoupení Janem knížetem ze Schwarzenbergu o dva roky později. Z původního epitafu se dochovalo jen torzo. Originální adjustaci jistě dotvářela také textová pole a další významové, zdobné i technické prvky. Epitafnímu účelu konvenuje téma zázraku Vzkříšení Lazara. Otázka autorství zůstává otevřená. I přes některé nesporné výtvarné vazby malby k produkci Lucase Cranacha staršího a jeho plodné dílny a následovníků, přesná předloha v dochovaném cranachovském fondu se nenachází. Určitá mechaničnost v kompozici i ve vyjádření vrstevných významů ukazuje jako pravděpodobnější vznik díla až následně podle dnes nezvěstné předlohy. Podrobné informace v připojeném PDF.

instituce / organizační jednotka

Státní zámek Hluboká nad Vltavou

podsbírka

Mobiliární fond Hluboká nad Vltavou

typ sbírky

Malířství, kresba a grafika

autor předmětu

Lucas Cranach st. – následovník

datace

16. století, kolem roku 1550

lokalita/místo vzniku

Evropa, německé země či Horní Rakousko

rozměry/velikost

110 × 134,5 cm (včetně nového rámu), 115 × 139,5 cm

materiál

Dřevo

technika

Olejomalba

původ

Borovany, dříve součástí epitafu Jiřího Jaudta († 1670), probošta augustiniánského kláštera

odkazy na publikace

Ad unicum: umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu. I/1, Od gotiky k manýrismu, Šárka Radostová (ed.), Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.). Praha 2017

inventární číslo

HL04965