Císařovna Marie Terezie povyšuje Johanna Wenzela a Josepha Antona bratry von Astfeld do starého panského stavu, potvrzuje jim predikát, uděluje jim predikáty von Widrží a Wohlgebohrn a polepšuje jim erb

popis

Znak: popis na fol. 9b - 10b, miniatura na fol. 8a, 211 x 290 mm. Čtvrcený štít se srdečním štíkem. Ten je černý se stříbrnou krokví doprovázenou třemi stříbrnými růžemi. 1. v červeném jsou dva stříbrné rohy. 2. v černém je zlatá císařská koruna 1). 3. v černém jsou pod sebou tři stříbrné parmy. 4. v červeném sedí na červeném polštáři 2) se třemi zlatými třapci stříbrný chrt se zlatým obojkem. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní tři korunované turnajské přílby s černo - stříbrnými přikrývadly. Klenoty: I. dva stříbrné rohy. II. černá, zlatě korunovaná orlice s červeným jazykem. III. sedící stříbrný chrt ze štítu 3). Štítonoši jsou dva zlatí ohlížející se lvi s červeným jazykem. Devisa: FIDELITER ET CONSTANTER4). Miniatura je ve zlatém rámečku. Znak stojí na hnědém, červeným mramorem vyloženém podstavci, který vybíhá do tří soklů, prostředního oválného, ten je zdoben po každé straně zlatým akantem, a postranních hranatých. Na prostředním soklu spočívá štít znaku, z postranních soklů se odrážejí štítonoši. Za podstavcem je podlaha z růžových a šedých dlaždic položených na šedém podkladu. Za podlahou je krajina s fialovo - růžovými stavbami. Vpravo od znaku, blíž k rámečku, je vyšší budova doprovázená dvěma budovami nižšími. Z každé strany jsou stavení doprovázena jedním listnatým stromem. Blíž ke znaku je poškozená antikizující brána a za ní polorozpadlý dům bez střechy, který se ztrácí za štítem, za domem roste vysoký listnatý strom. Vlevo od znaku je podobná brána, ale dům k ní patřící mizí pod draperií lemující rámeček, před branou rostou dva listnaté stromy. Tři listnaté stromy jsou též vidět v průhledu mezi štítem znaku a levým štítonošem. V pozadí krajiny se modrají hory. Nad krajinou se klene modrá obloha s bělavými obláčky, která nad horizontem přechází v lehce zarůžovělý bílý opar. Celý výjev je rámován purpurovou draperií se zlatými třásněmi a šňůrami s třapci. Nahoře přesahují okraj rámečku tři kartuše. Prostřední nese rokokový štít s císařským znakem: ve zlatě černý orel s červenými jazyky a se zlatými aureolami korunovaný císařskou korunou, na prsou nese oválný červený štítek se stříbrným břevnem, který je korunován knížecí korunou a obtočen řádem Zlatého rouna. Vlevo od kartuše vyrůstá z rámečku mladý javorový výhonek, který se proplétá levým okrajem kartuše. Postranní kartuše jsou menší a níže posazené než kartuš prostřední a přesahují rámeček i do stran. Nesou rokokové štíty. V pravé kartuši je znak Uher: polceno, vpravo v červeném čtyři stříbrná břevna, vlevo v červeném je na zeleném, zlatě korunovaném trojvrší stříbrný patriarší kříž. Z vrchu kartuše vyrůstá růžový keř s růžovým a purpurovým květem a s modrým květem se žlutým semeníkem, který však nejeví znaky růže. V levé kartuši je znak Čech: v červeném stříbrný dvojocasý, zlatě korunovaný lev s červeným jazykem. 1) V miniatuře má koruna červené dýnko a je zdobena perlami a červenými a modrými drahokamy. - 2) V miniatuře je polštář purpurový. - 3) Bez polštáře. - 4) V miniatuře je deviza psána černým písmem na stříbrné pásce.  

instituce / organizační jednotka

Národní muzeum - Historické muzeum

podsbírka

Archiv Národního muzea

fond

Staré a jiné sbírky

skupina

Erbovní listiny

typ sbírky

Archiválie

datace

18. století, 18.10.1755

datum vydání

18. říjen 1755

lokalita/místo vzniku

Rakousko, Vídeň

rozměry/velikost

Výška: 37,2 cm, Šířka: 31,2 cm

materiál

Papír

technika

Tisk

odkazy na publikace

Sedláček 1925, s. 359; Meraviglia 1886, s. 53, tab. 38; Kadich 1899, s. 4, tab. 3; Doerr 1900, s. 239; Sedlák 1977, s. 88-92; Schimon 1859, s, 4; Kneschke 1859-1870, I., s. 130.

inventární číslo

(B) 682