Vojta Náprstek (1826-1894) vytvořil v domě U Halánků, kde jeho matka provozovala pivovar a vinopalnu, společenský salón, kde se nescházeli jen malíři, ale především čeští politici (F. Palacký, F.L. Rieger, F.A. Brauner, J. Grégr, K. Sladkovský), literáti (J. Neruda, S. Čech, J. Zeyer, J. Vrchlický, J.V. Sládek, K.J. Erben, B. Němcová), vědci (J.E. Purkyně, J. Studnička, J. Goll, M. Tyrš, T. G. Masaryk) a také cestovatelé (E. Holub. J. Kořenský, O. Feistmantel, P. Durdík, Ant. Stecker, E.S. Vráz aj.). Náprstek ač sám necestoval, byl velkým mecenášem nejen cestovatelů, ale všech, kteří v zahraničí šířili dobré jméno českých zemí. Jeho podpora krajanů zvláště v USA mu vynesla titul čestný konzul Amerických Čechů. Kontakty s Amerikou udržoval Náprstek od svého návratu z USA (1848-1857), kam se uchýlil po perzekuci za účast v revolučních bojích ve Vídni a v Praze. Po návratu domů (1858) začal budovat veřejnou knihovnu, kde se scházeli jeho přátelé. Od roku 1865 začaly knihovnu navštěvovat také pražské paní a dívky, které zde pod Náprstkovou patronací založily Americký klub dam, první český ženský vzdělávací spolek. Později se Náprstek rozhodl založit také průmyslové muzeum, což se mu podařilo díky štědrému odkazu matky až v roce 1873. V roce 1874 bylo muzeum s názvem České průmyslové muzeum otevřeno v provizorních podmínkách domu U Halánků. Sbírky neustále rostly především dary přátel, krajanů a cestovatelů a pozvolna se měnil charakter muzea z průmyslového na národopisné. Náprstek si získal velké renomé i jako pražský radní, protože jako zastánce pokrokových vynálezů (elektrické osvětlení města, zavedení plynu do domácností, moderní kanalizace a vodovod, zavedení telefonní sítě aj.) se snažil dostat Prahu na úroveň evropských velkoměst. Když v roce 1894 zemřel, byl jako zastánce v monarchii nepovolené kremace zpopelněn až v německé Gothě. Jeho celoživotní úsilí – muzeum – tak dodnes připomíná slavné i neznámé nadšence, kteří tvořili naši historii a s Vojtou Náprstkem shromáždili úctyhodné množství artefaktů dokumentujících život lidí na celém světě.
Milena Secká
-
Kámen na tření tuše
-
Nůž na papír
-
Malba ve stylu Východoindické společnosti. Chůva s dítětem a sluha se psem
-
Malba ve stylu Východoindické společnosti. Muž stloukající (kvedlající) máslo a muž s klíči
-
Malba ve stylu Východoindické společnosti. Dva muži s běloušem
-
Malba ve stylu Východoindické společnosti. Zakrytý palankýn
-
Malba ve stylu Východoindické společnosti
-
Malba ve stylu Východoindické společnosti. Jezdec na hnědákovi
-
Malba ve stylu Východoindické společnosti. Žehlící pradlák a žena s nádobou
-
Malba ve stylu Východoindické společnosti. Prodavač ovoce a nosič vody
-
Malba ve stylu Východoindické společnosti. Dva číšníci u stolu
-
Muž obsluhující vodní dýmku a sluha s polévkovou mísou
-
Malba ve stylu Východoindické společnosti. Výrobce nití (?) a čistič bot
-
Malba ve stylu Východoindické společnosti. Sluha s oháňkou na mouchy (?) a metař
-
Malba ve stylu Východoindické společnosti. Dva nosiči
-
Malba ve stylu Východoindické společnosti. Dva kuchaři
-
Okenní výplň
-
Okenní výplň
-
Talíř
-
Kamenná stéla s bódhisattvou Kuan-jin