Vakovlk

popis

Mezi nejznámější vyhubená zvířata vůbec patří vakovlk. Jedná se o největšího dravého vačnatce, který kdysi obýval Tasmánii, Novou Guineu a velkou část Austrálie. Na Nové Guineji a australském kontinentu však byl vyhuben již před asi 3 tisíci lety. Jako nejpravděpodobnější příčina vymizení vakovlka se uvádí dovezení psů původními domorodci. Do nedávné minulosti přežila jediná izolovaná populace vakovlka na Tasmánii, kde její vyhubení způsobili až bílí osadníci. Vedle změn životního prostředí (přeměna lesů na pastviny) k tomu přispěl intenzivní lov, neboť vakovlk byl považován za škůdce na stádech ovcí (za jeho ulovení byla vyplácena odměna). V přírodě vakovlk vyhynul v první polovině 20. století, poslední věrohodně doložený záznam o výskytu v přírodě pochází z roku 1933. V tomto roce byl odchycen vakovlk, který byl předán do zoologické zahrady v Hobartu, kde uhynul 7. září 1936. Byl to zároveň i poslední jedinec chovaný v zajetí. Od té doby se čas od času objevují „senzační“ zprávy o pozorování vakovlka či jeho stop v tasmánských lesích, žádná z nich však nebyla věrohodně doložena. V muzejních sbírkách 107 zemí celého světa se dochovalo na 750 různých pozůstatků vakovlka včetně stovky vycpanin. Pro Národní muzeum byl tento unikátní exponát zakoupen v roce 1897 v Londýně.

instituce / organizační jednotka

Národní muzeum - Přírodovědecké muzeum

podsbírka

Zoologická sbírka

typ sbírky

Zoologické sbírky

alternativní název

Thylacinus cynocephalus

datace

19. století, Asi 1897

lokalita/místo vzniku

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Londýn

rozměry/velikost

neznámé

materiál

Dermoplastický preparát

technika

Preparace

inventární číslo

P6V010677

Související virtuální výstavy

Archa Noemova